482

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 12 odst. l zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), (dále jen „zákon") k provedení § 3 odst. l a 2 zákona:

§1

Předmět úpravy

Vyhláška stanoví druhy a způsoby využití biomasy, na které se z hlediska ochrany životního prostředí vztahuje podpora podle zákona (dále jen „podpora"). Vyhláška dále stanoví parametry biomasy, podle kterých se stanovují kategorie biomasy s odlišnou podporou výroby elektřiny.

§2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) biologicky rozložitelným materiálem - materiál podléhající biologickému anaerobnímu nebo aerobnímu rozkladu za podmínek přirozeně se vyskytujících v biosféře,

b) biologicky rozložitelnou částí vytříděného průmyslového a komunálního odpadu - oddělené, biologicky rozložitelné složky vytříděné z komunálního nebo průmyslového odpadu nebo pocházející z odděleného sběru,

c) biopalivem - palivo vyrobené z biomasy,

d) způsoby využití biomasy - jednostupňové a vícestupňové technologické procesy výroby elektřiny,

e) vysokoteplotním zplyňováním - termický proces zplyňování nebo obdobných fyzikálních nebo chemických procesů, které probíhají při teplotě alespoň 2000 °C,

f) nízkoteplotním zplyňováním - termický proces zplyňování, zkapalňování, pyrolýzy nebo obdobných fyzikálních nebo chemických procesů, které probíhají při teplotě nižší než 2000 °C,

g) společným spalováním - spalování biomasy a neobnovitelného zdroje energie, s výjimkou případů, kdy je výroba elektřiny z biomasy možná jen prostřednictvím zažehnutí nezbytného množství paliva jiného, než je biomasa, a kdy veškerá elektřina vyrobená tímto způsobem se považuje za elektřinu z biomasy, za účelem výroby elektřiny, nebo za účelem společné výroby elektřiny a tepelné energie

1. v zařízeních, kde dochází k míšení neobnovitelného zdroje energie a biomasy v jednom topeništi, nebo před vstupem do topeniště, přičemž fyzikálně je možné rozlišit energii vzniklou spálením směsi pouze na základě parametrů jednotlivých složek paliva, jakými jsou například hmotnostní podíl, vlhkost, výhřevnost, obsah popelovin, poměr uhlíku a dusíku,

2. v zařízeních, kde dochází ke spalování biomasy a neobnovitelného zdroje energie v samostatných kotlích, dodávajících vyrobené teplo do společné parní sběrnice, ze které se uskutečňuje odběr tepla pro výrobu elektřiny v jednom nebo více parních turbosoustrojích (dále jen „paralelní spalování"),

h) mechanicko-biologickou úpravou - úprava směsného komunálního odpadu a průmyslového odpadu svou charakteristikou a složením podobným komunálnímu odpadu, spočívající v kombinaci mechanických a jiných fyzikálních postupů, jako jsou například rozdrobení a třídění, s biologickými postupy, jako jsou zejména hnití a fermentace, k oddělení některých složek obsažených v těchto odpadech a k jejich biologické stabilizaci.

§3

Druhy biomasy, které jsou předmětem podpory

(1) Druhy biomasy, které jsou z hlediska ochrany životního prostředí předmětem podpory, stanoví příloha č. 1 této vyhlášky.

(2) Příloha č. 2 této vyhlášky stanoví seznam invazních a expanzivních druhů vyšších rostlin, které narušují funkci ekosystémů a mohou způsobovat hospodářské škody. Tyto rostliny a rostlinná hmota z nich nejsou druhem biomasy, který je předmětem podpory. Předmětem podpory je pouze elektřina vyrobená z rostlinné hmoty vzniklé odstraněním těchto rostlin z jejich stávajících stanovišť z důvodu škodlivosti.

(3) Rašelina a dále dřevo, výrobky ze dřeva a dřevěných materiálů ošetřené konzervačními a ochrannými prostředky nebo povrchovými úpravami nebo pojivy s obsahem halogenovaných uhlovodíků nebo těžkých kovů a takto ošetřené dřevo ze stavebnictví a z demolic¹) nejsou druhy biomasy, které jsou předmětem podpory.

§4

Parametry biomasy, podle kterých se stanovuje odlišná podpora

(1) Parametry biomasy, podle kterých se stanovuje odlišná podpora, jsou

a) výhřevnost biomasy vztažená k její vázané vlhkosti; v případě společného spalování podle § 2 písm. g) bodu l činí nejnižší průměrná výhřevnost (denní průměr) 5 MJ/kg spalované biomasy, pro ostatní způsoby přímého energetického využití biomasy činí nejnižší průměrná výhřevnost (denní průměr) 7 MJ/kg spalované biomasy,

b) ekonomicky oprávněné náklady na výrobu a zpracování biomasy podle zvláštních právních předpisu ²), včetně uplatněného cla v případe dováženého zboží³), s připočtením daně z přidané hodnoty v případě osob, které nejsou plátci této daně,

c) přínos způsobu využití daného druhu biomasy k udržitelnému rozvoji, kterým se rozumí především dopady využívání biomasy na zvýšení zaměstnanosti, snížení dopravní a emisní zátěže.

(2) Na základě parametrů uvedených v odstavci l se stanovují tyto kategorie biomasy s odlišnou podporou:

a) kategorie pro termické procesy přímého využití spalováním a nízkoteplotním zplyňováním, a to

1. kategorie 1, která zahrnuje zejména byliny nebo dřeviny cíleně pěstované pro energetické využití a biopaliva z nich vyrobená,

2. kategorie 2, která zahrnuje zejména biomasu včetně zbytkové biomasy, kterou nelze materiálově využít, především z těžby dřeva, z procesů zpracování dřeva, ze zemědělství a z průmyslových výrob a biopaliva z ní vyrobená, a biopaliva vyrobená z jinak nevyužitelných kalů z čistíren odpadních vod,

3. kategorie 3, která zahrnuje materiálově využitelnou biomasu, biopaliva z ní vyrobená a ostatní biomasu nezařazenou do kategorie 1 nebo 2, není-li z podpory vyloučena,

b) kategorie pro biochemický proces anaerobní digesce (kategorie AD), která zahrnuje biomasu určenou k výrobě bioplynu, zejména byliny nebo dřeviny cíleně pěstované pro energetické využití, rostlinnou hmotu z údržby trvalých travních porostů a veřejné zeleně, zbytky ze zemědělské výroby, zemědělské odpady, biologicky rozložitelnou část vytříděného průmyslového a komunálního odpadu,

c) kategorie pro termický proces vysokoteplotního zplyňování (kategorie VZ), která zahrnuje biomasu, zejména byliny nebo dřeviny, cíleně pěstovanou pro energetické využití, rostlinnou hmotu z údržby trvalých travních porostů a veřejné zeleně, zbytky ze zemědělské výroby nebo těžby dřeva nebo některých průmyslových výrob, biologicky rozložitelnou část vytříděného průmyslového a komunálního odpadu.

(3) Pro termické procesy přímého využití spalováním se kategorie 1, kategorie 2 a kategorie 3 dále rozlišují podle způsobu využití biomasy na společné spalování podle § 2 písm. g) bodu l označované S1, S2 a S3, paralelní spalování označované P1, P2 a P3 a spalování čisté biomasy označované O1, O2 a O3.

(4) Společné spalování bioplynu z anaerobní digesce a neobnovitelného zdroje energie je součástí kategorie S2 nebo P2.

(5) Rozdělení jednotlivých druhů biomasy do kategorií stanoví příloha č. 1 této vyhlášky.

§5

Způsoby využití biomasy, které jsou předmětem podpory

(1) Předmětem podpory je přímé termické využití formou spalování čisté biomasy nebo společného spalování, energetické využití produktů vznikajících termickým zplyňováním nebo zkapalňováním čisté biomasy a energetické využití bioplynu vznikajícího v procesech anaerobní digesce, v systémech, jejichž povaha umožňuje efektivní využití daného druhu biomasy na výrobu elektřiny, nebo elektřinu a tepelnou energii. Jedná se zejména o:

a) parní turbinu v procesech Carnotova cyklu, organického Rankinova cyklu a dalších podobných procesech,

b) parní stroj,

c) spalovací motor,

d) Stirlingův motor,

e) plynovou turbinu a mikroturbinu,

f) palivový článek.

(2) Spalování odpadu obsahujícího biomasu v zařízeních určených k nakládání s odpady není způsobem využití biomasy, který je předmětem podpory.

¹) Nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.

²) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

Výměr Ministerstva financí č. 01/2005, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami.

³) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství.